Exkurz do historie - svět na přelomu letopočtů


Možná bude zajímavé si připomenout jedno význačné období historie, období přelomu letopočtů podle evropského počítání času. Byla to doba velkých změn. Svým způsobem byla civilizace na vrcholu a prožívala všeobecný rozkvět...

Zároveň však tehdejší svět prožíval strukturální krizi a propadal se nezadržitelně do chaosu. Byla to doba vrcholícího materialismu, a také zrodu nového náboženství, které změnilo svět.

V mnohých ohledech se tehdejší svět podobal našemu současnému. Prakticky byl celý sjednocený a propojený v jednu globální říši spravovanou Římem, který se situoval do úlohy "policajta světa". Jeho panovníci požívali moci, jaké do té doby nikdo z lidí neměl-považovali se za vládce světa, a jeho profesionální válečná síla byla tak technicky vyspělá, že si snadno podmaňovala všechny svobodné národy už jen strachem, který šířila všude od Atlantiku po Blízký východ. Kdekoliv se ukázal být národ svobodomyslný a příliš nezávislý, byla k němu kvapně vyslána vojska za účelem jeho zpacifikování a podrobení. Dobytý stát se tak dostal "pod ochranu" Říma, zatímco v něm byla dosazena loajální loutková vláda, aby nebylo narušeno zdání jeho svobody. Řím užíval prostředky "chleba a her", aby udržoval obyvatelstvo v poddanosti a poslušnosti. Nabízel mu zábavné show plné násilí, sexu a brutality. Velmi se také rozšířily sportovní zápasy a fanouškovství. Obojí bylo úspěšné.

Bezprecedentně se však taktéž rozšířily možnosti komunikace, cestování a výměny informací. Řím svět ovládl a podmanil si jej mocensky a ekonomicky, zároveň jej však sjednotil, takže se stal globálním společenstvím bez hranic. Překážky cestování a vzdálenosti se zmenšovaly, ideje, informace, vše nové mohlo snadno vznikat a snadno se šířit mezi velkými městy, která byla propojená. Dalo by se to označit jako doba mediálního boomu. Také ale jako doba rozpadu tradičních hodnot, norem, systémů, morálky. Bujela korupce, zištnost, zločin a moc peněz. Byla bořena omezení a tabu, a taktéž vznikalo množství nových myšlenek. Bohatství a blahobyt byly nejvyšší v historii, přinášely však řadu negativních jevů ve společnosti. Bohatá šlechta se například utápěla v luxusu a nesmírně plýtvala, zatímco jiní museli tvrdě pracovat. Autorita se ztrácela.

Řím, jehož moc závisela především na jeho vojenské mašinérii, mocenské zahraniční politice a diplomacii, morálně upadal a degeneroval. Stával se úpadkovější a materialističtější. Prožíval strukturální krizi. Mnozí cítili, že vše spěje k velkému krachu, že to takhle nemůže jít moc dlouho dál, že je potřeba nějaká velká změna. Rozdíly mezi superbohatou mocnou elitou a obyčejnými lidmi se staly propastnými. Koncentrace moci a majetku byly silně nevyrovnané. Několik rodin ovládalo ekonomicky a mocensky většinu světa a bohatlo, zatímco přibývalo lidí v otrockém postavení, kteří na ně pracovali. Itálií obcházela hrozba vzniku sociálních bouří a občanských nepokojů. Lidé si uvědomovali neudržitelnost nespravedlivého řádu a že se blíží hluboká krize.

K pozitivním jevům doby přelomu věků na druhou stranu patřilo to, že se mohly setkávat do té doby oddělené nauky, náboženské směry, filozofie, nové mohly vznikat, a přitom panovala všeobecná tolerance. Každý si mohl věřit, čemu chtěl. Státní a tradiční náboženství byla již jen formalitou, přežitkem, které nebral nikdo vážně. Do Říma pronikaly vlivy Persie, Egypta, Izraele a jiných zemí, které byly vnímány jako exotické a vábivé svou novotou. Mezi nimi zejména tajemná a mesianistická židovská víra, mithraismus, nebo víra v egyptská božstva. Všechny tyto vlivy a nová učení se v centrech tehdejší vyspělé civilizace potkávaly, pronikaly do sebe a často i spojovaly. Objevovaly se poprvé myšlenky univerzálního náboženství, panteismu, spojujícího všechna božstva a všechny lidi do jedné univerzální víry. Příkladem toho může být Pantheon postavený v Římě v té době. Sílila očekávání zlomových událostí, objevovaly se nové pravdy a proroctví.

Do tohoto prostředí jako blesk z čistého nebe vstoupilo nové náboženství, revoluční víra, která se náhle objevila a zachvátila celý svět. Křesťanství způsobilo revoluci; bylo jasné, že nic nezůstane stejné jako dřív. Lidé očekávající a doufající ve změny jím byli uneseni a pochopili, že to je to, na co čekali. Stali se jeho okamžitými stoupenci. Ti, kteří drželi uzdy zkaženého systému, jím byli zděšeni a všemožně se snažili novou víru zničit. Revoluci v myšlení ale i přes opresi mocenské struktury nešlo zastavit. Šířila se jako lavina. Svět byl vtažen do nové epochy.

Nastala doba zmatků, revolucí, ale i obnovy, vzniku nového řádu založeného na nové víře; vznikaly jednotlivé církve a komunity lidí, které chtěly žít jiným, novým, lepším způsobem; odmítaly praxi upadlé konzumní a vyprázdněné společnosti, v níž již neviděly smysl a věštily její zánik, což se postupně vyplnilo. Vlna chaosu a převratů smetla všechny staré nereformovatelné struktury a na troskách zborcené říše vyrostla křesťanská společnost sjednocená novou vírou, která se časem nakonec stala i náboženstvím státním a všeobecným.

Tím byla uzavřena tato jedna přelomová epocha. Nyní, dva tisíce let poté, jako by se vše opakovalo, nepřipadá vám? Neměli bychom zapomínat na to vše, co jsme vykonali; čím si naši předkové prošli, aby nám umožnili dostat se až tam, kde jsme nyní. Historie může být zajímavější, než si myslíme. Minimálně nám poskytuje dobrou zkušenost a příklady. I pro současnost.


0 zobrazení
  • Czechbook Infowars.cz
  • stažený soubor
  • YouTube - Black Circle
  • Black Twitter Icon
  • RSS - Black Circle